Nebezpečí poplašných zpráv

Anglické slovo „hoax“ pochází ze 17. Století, ovšem v dnešní době se s ním setkáváme čím dál častěji. Dříve označovalo podvod či mystifikaci, v dnešním kontextu se jedná zejména o poplašnou zprávu, která není založena na pravdě. V dnešní době globalizace může mít takovýto žert nebo záměrné klamání tragické následky.
zabezpečení internetu
Jak to bylo v minulosti s klamnými zprávami v minulosti?
Internet neexistoval, hlavním zdrojem informací o světě byl v nejranějších dobách zejména tisk. Ten ovšem nebyl svobodný, vláda a cenzura kontrolovaly veškeré noviny a zpravodaje, které v zemi vycházely, proto se na povrch nedostaly nejenom zprávy nepravdivé, ale i ty, co reálný základ měly, jen pro vládu nebylo žádoucí, aby se o nich veřejnost dozvěděla.
Novinářská kachna
Tento pojem je jistě dobře známý všem, označuje typ článku, jehož podstata není ověřena, je to tedy takový „vědomý hoax“, čili možnost nepravdivosti uvedených informací autor připouští. To se v internetových zprávách opravdu nestává. Kde se ale tento pojem vzal? Neověřený novinový článek byl označen dvěma písmeny N. T. To z latiny znamenalo non-tested (netestováno, neověřeno). Po přečtení těchto dvou hlásek získáváme existující slovo Ente. Die Ente znamená v němčině kachna. Tento výraz se rozšířil a je používán v běžné mluvě.
Ovšem upadá jeho užívání i význam, tisk ztrácí na síle. Novodobé kachny – hoaxy se naopak velmi rychle šíří. K nepravosti nebo neúplné ověřenosti informací se dnes nepřiznají autoři televizních reportáží, ani internetových článků.
Nejčastější hoaxy
Hoaxy mohou být jednak zaměřené na citové vydírání (nemocné děti apod.), což je velice neetické. Dále je to vyhrožování různými napadeními počítače viry, které nás nutí, abychom si nainstalovali antivirové programy nebo jiné aplikace, které nás údajně mají ochránit. S těmito typy poplašných zpráv se dá ovšem se zdravým rozumem a i minimální znalostí internetu vypořádat, protože jsou obvykle lehko rozeznatelné.
lži pod lupou
Poněkud jiné je to ovšem se zprávami, které se týkají politiky, globálních problémů i celkové světové situace. Z těchto uměle vytvořených zpráv se stávají skutečné mýty, které kolují všemi médii, jelikož lidé považují internet (nebo konkrétní webovou stránku) za věrohodnou. Proč někdo vytváří takové zprávy? Zřejmě chce nějakými argumenty potvrdit svoje invalidní názory nebo podpořit nějaké veřejné mínění. Obvykle má toto jednání dopad na velkou část společnosti.
Jak se bránit?
Rozeznat pravdivé zprávy a od těch falešných je v dnešní době součástí internetové gramotnosti a v životě se nám to opravdu velmi hodí. Budeme méně ovlivnitelní, naučíme se pracovat se zdroji a médii. To je taky jediný způsob, jak se naučit bránit proti vlivu hoaxů – pracovat s internetem, podezřelé zprávy si vždy ověřit na více webech nebo v jiných médiích. Důležité je taky najít několik skutečně spolehlivých zdrojů a čerpat převážně z nich.

Nebezpečí poplašných zpráv
Ohodnoťte příspěvek